Základní informace

Základní charakteristika sídla

Vinoř se rozkládá na severovýchodním okraji Prahy v členitém terénu při Vinořském potoce. Má charakter klidného venkovského sídla v zemědělské krajině s kvalitním přírodním zázemím Vinořské obory a Ctěnického háje. Charakterem zástavby je Vinoř příměstskou obcí s původní vesnickou zástavbou historického jádra, rozsáhlou zástavbou rodinných domů a předměstských vilek a kvalitním krajinným přírodním rámcem tvořeným Vinořskou oborou a Ctěnickým hájem.

Historické jádro na vyvýšené skalní terase nad Vinořským potokem je tvořeno barokním zámkem s oborou (nyní uzavřený areál využívaný ministerstvem vnitra), několika zchátralými zemědělskými objekty a obdélníkovou návsí s barokní farou a barokním kostelem povýšení sv. Kříže. V údolní nivě Vinořského potoka navazuje pás zahrad a drobná rostlá zástavba lokality V podskalí. Novější zástavba rodinnými domy vznikla postupně severně od Mladoboleslavské silnice až ke Ctěnickému háji. Skupina panelových domů sídliště Uherská v jihozápadním okraji sídla necitlivě deformuje výraz sídla při příjezdu od Kbel a Čakovic.

Z historického a krajinářského hlediska jsou důležité Vinořská obora a Ctěnický háj, na jehož okraji je směrem do volné krajiny významný areál Ctěnického hospodářského dvora bez přímých vazeb k vlastnímu sídlu.

Páteřní osou Vinoře je komunikace Mladoboleslavská (radiála na Brandýs nad Labem). Kolem křižovatky s ulicemi Bohdanečská a Živanická vzniklo komerční centrum sídla s obchody a službami, na ně navazuje plocha místní vybavenosti (hřbitov s předprostorem parku, základní škola, soliterní objekty zdravotního a nákupního střediska). Střední část sídla je tvořena drobnou obytnou zástavbou rodinnými domy až k zóně výrobních a skladových areálů Autotech, ČKD, Sparex, ČOV.

Vinořský a Ctěnický potok se svými přítoky a terénními poklesy tvoří přírodní rámec drobným sídlům, která mají zůstat izolovaná a dále nesrůstat.

Prostorové uspořádání

Prostorové uspořádání sídla je symbiózou přírodních a civilizačních prvků území. Přírodní složku prostorového uspořádání jsou vodoteče Vinořského a Ctěnického potoka doprovázené terénními poklesy, soustavou rybníků (Biologický, U Pohanků, U Kamenného stolu, Malá a Velká Obůrka, Cukrovarský, Ctěnický), a doprovodnou zelení. Přírodní složku území dále tvoří výrazné lesní masivy Vinořské obory a Ctěnického háje. Historickými stavebními dominantami území jsou kostel Povýšení sv. Kříže a Vinořský zámek, doplněné prostorem bývalé návsi, dnes Vinořské náměstí, a dvorem – statkem. Kolem centra sídla je historická zástavba bývalých hospodářských statků.

Historická drobná zástavba V Podskalí využívá terénního zlomu pod skalními výchozy podél přirozeně se vinoucího potoka a vytváří malebnou urbanistickou strukturu. Smíšená zástavba kolem křižovatky Mladoboleslavská, Bohdanečská, Živanická je komerčním centrem sídla s obchody a službami. V těsné blízkosti centra je park a hřbitov se sousedními volnými plochami. Sídliště Uherská se stavebně kvalitními čtyřpodlažními panelovými domy.

Doprava

Automobilová doprava
Místní část Praha – Vinoř protíná ve směru od jihozápadu k severovýchodu silnice II/610 Praha – Brandýs nad Labem. Intenzita na této komunikaci v centru obce dosahuje průměrně 9000 vozidel za 24 hodin v obou směrech.
Na tuto komunikaci jsou napojeny místní komunikace II. A III. třídy spojující Vinoř s okolními místními částmi – Satalice (Vinořská ulice), Čakovice (Bohdanečská ulice) a Přezletice (Rosická ulice). Přezletice jsou dále s Vinoří propojeny místní komunikací III. třídy (ulice Klenovská), stejně jako Radonice (Živanická ulice).

Železniční doprava
V dosahu obce neprochází žádná železniční trať. Již mimo řešené území severozápadně od Vinoře za obcí Přezletice je situován koridor pro budoucí vedení berlínské větve tratě pro vysoké rychlosti (VRT).

Regionální autobusová doprava
Pravidelné autobusové linky ve směru z Prahy na Mladou Boleslav jsou vedeny především rychlostní silnicí R 10. Samotnou Vinoří projíždí pouze dvě linky ČSAD spojující Brandýs nad Labem s hl. m. Prahou mající zde zastávky (Lohenická a Chaltická).

Městská hromadná doprava
Vinoří prochází několik autobusových linek pražské MHD s návozem cestujících na trasu B metra ve stanici Českomoravská. Na konci Vinoře je umístěna otočka autobusových linek.

Cyklistická doprava
Pro cyklistickou dopravu nejsou ve Vinoři navržené žádné speciální stavby nebo zařízení.

Životní prostředí

Charakter okolní krajiny je spíše zemědělský. Z přírodních a krajinných prvků je nejdůležitější přírodní rezervace Vinořský park v jižní a jihovýchodní části katastrálního území, který dále k jihu přechází do přírodní památky Satalické bažantnice. Dalším důležitým krajinotvorným prkem je Ctěnický háj – lesní pozemek na severu Vinoře východně od Ctěnického zámku, a pásy lesa podél Vinořského potoka a Cukrovarského rybníka na východě k. ú.

Vinoř se nachází v mírně zvlněné krajině. Nejvyšším bodem v území je ploché návrší na východní hranici s nadmořskou výškou 268 m n. m. Směrem k severu, severovýchodu a jihu se území od tohoto návrší svažuje. Na severu je tento mírný svah ukončen Ctěnickým potokem, který protéká územím s výškovými kótami 240 – 238 m n. m. Nejnižší bod se nalézá za soutokem Ctěnického a Vinořského potoka s nadmořskou výškou 222 m n. m.  Od čistírny Kbely směrem k vinořské silnici směrem na Satalice je budován biokoridor.

Geologie, hydrologie

Dle geomorfologického členění patří území k Českobrodské tabuli, jež je součástí České tabule. Území má převážně jednotvárný plochý reliéf, rázu plošiny až tabule, zpestřené údolím Vinořského a Ctěnického potoka. Tato plošina patří do povodí Labe a leží na rozhraní klimaticky teplé a mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 9-10° C a průměrný úhrn srážek činí 500-600 mm.

Geologické poměry
Skalní podklad je budován jednak zpevněnými sedimentárními horninami barrendienského paleozoika – ordoviku a jednak zpevněnými sedimentárními horninami svrchní křídy. Cenomanské pískovce tvoří skalní podklad převažující části Vinoře. Navíc jsou zde na velké části území odkryty a tvoří tak plošně nejrozšířenější potenciální základovou půdu.

Hydrogeologické poměry
Výskyt a množství podzemní vody v tomto plochém území převážně závisí na množství a rozložení atmosférických srážek a velikosti výparu. Převažující část území odvodňuje Vinořský potok, severní část pak Ctěnický potok, který se do Vinořského vlévá. Na většině území je hladina podzemní vody v hloubce 4 – 10 m po terénem. Pouze lokálně, v okolí vodotečí se hladina vyskytuje v úrovni 2 m pod terénem a mělčeji.

Ložiskové poměry
V území nejsou evidována žádná ložiska nerostných surovin. V minulosti byly ve Ctěnickém háji těženy pískovce v drobných pískovnách. Dnes je zde již těžba ukončena a pískovny jsou převážně zavezeny.

Klimatické poměry
Podle Atlasu podnebí ČR se nachází městská část Praha – Vinoř na rozhraní mezi oblastí Mírně teplou s mírnou zimou a oblastí Mírně teplou, mírně suchou, převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,5°C s minimem v lednu a maximem v červenci. Průměrný roční úhrn srážek je 544 mm s minimem v únoru (24 mm) a maximem v srpnu (79 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek je 98 mm za měsíc v červenci. Průměrná roční vlhkost vzduchu je 80%. Průměrné roční trvání slunečního svitu je 1587 hodin s minimem v prosinci a maximem v červenci.

Počet dnů s výskytem inverzního tepelného zvrstvení vzduchu se pohybuje v rozmezí 10-20% celkové roční doby, což je 35 – 70 dnů. Vzhledem k poloze území ve městě a jeho orografické situaci lze celkově říci, že území je dostatečně provětráváno a rozptylové podmínky jsou většinou dobré.

Zemědělský a lesní půdní fond
Lesní půda se v území vyskytuje o celkové výměře 50,0034 ha na 21 pozemcích. Zemědělská půda se vyskytuje o celkové výměře 515,2939 ha. Zemědělská půda až na výjimky patří do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu.