VELKÁ NOVINOVÁ HRA
Hrajte s námi o hodnotné ceny a objevujte známé i neznámé vinořské lokality. Každý měsíc si ve Vinořských novinách přečtete příběh a dvě soutěžní otázky. Své odpovědi odevzdejte v knihovně do 15. 1. 2026; následovat bude slavnostní vyhlášení výsledků. Nápovědy naleznete v knihovně, na YouTubu (kanál Kronikářka Vinoř), všude ve Vinoři a také osobně u paní kronikářky. HRACÍ PLÁN si můžete od 14. 1. zakoupit za 20 Kč v knihovně ve VINCENTU (Opočínská 364).
DUBEN – UDÁLOSTI VE VINOŘI
Ve Vinoři se toho dělo (a děje, samozřejmě) daleko víc, než byste řekli. Ne vždy to byly události pří-jemné, ale tak už to v životě prostě bývá.
Dne 15. května roku 1891 byla v Praze Výstavišti uspořádána Všeobecná zemská a jubilejní výstava a její ohlas byl mimořádný – více než 8700 vystavovatelů představilo svou produkci dvěma a půl milionu návštěvníků včetně císaře Františka Josefa I. Výstavní výbor se také snažil výstavu oživit různými atrakcemi a obchodník Samuel Hoffmann tehdy nabídl provoz upoutaného balonu „Kysibelka“. Při prvním volném letu ale balon praskl a zřítil se, a tak organizátoři výstavy do Prahy pozvali francouzské vzduchoplavce Édouarda Surcoufa, Eugéna Taupina
a Louise Godarda, kteří přivezli dva balony. Jako první se na výstavě vznesl Édouard Surcouf 23. července 1891 a byl to první úspěšný volný let balo-nem v Čechách. Vzduchoplavci podnikli z pražského Výstaviště celkem 34 plaveb a v neděli 18. října poslední plavbou balonů skončila po pěti měsících i Zemská jubilejní výstava. A tento poslední let obou balonů skončil právě u Vinoře. Malý balon se snesl za vinořskou bažantnici a velký balon Victor Hugo přistál u vinořského cukrovaru.
Druhá událost byla z kategorie těch nepříjemných. Dne 25. září 1948 se na vinořské faře sešli bývalí funkcionáři českých nekomunistických stran. Schůzky se zúčastnili Milada Horáková a Josef Nestával za národní socialisty, Vojta Beneš a Zdeněk Peška za sociální demokraty a Vojtěch Jandečka za stranu lidovou. Na schůzce se projednávala otázka možné koordinace politických aktivit jednotlivých stran, přičemž sociální demokracie byla v té době již násilně sloučena s KSČ. Dr. Horáková byla dva dny poté zatčena a vinořská schůzka se stala jedním z ústředních bodů konstrukce a posléze i obžaloby procesu „s vedením záškodnického spiknutí proti republice“.
OTÁZKA 7: Všeobecná zemská a jubilejní výstava 1891 byla s Vinoří provázána nejenom přistáním francouzských balonů, ale i jinými příběhy. Uveďte alespoň jeden z nich. (Nápověda: Všechny souvislosti výstavy a Vinoře budou uvedeny v rámci divadelního představení „Balóny nad Vinoří“, které se odehraje v Obůrkách, dne 4. května 2025. )
OTÁZKA 8: 24. října 2002 byla na zdi vinořské fary instalována deska upomínající na schůzku Milady Horákové. Na desce jsou uvedena i jména tří vinořských salesiánských administrátorů, kteří byli v dubnu roku 1950 v rámci „Akce K“ internováni v želivském klášteře. Uveďte tato jména.
BŘEZEN – BYDLENÍ VE VINOŘI
Ve Vinoři se bydlí bezvadně a k nalezení tu jsou různé typy domů. Při procházce Vinoří potkáte staré domky, typizovanou podnikovou výstavbu, okály i prvorepublikové vily. V minulosti se tu nacházelo i bydlení nouzové, a to přímo nouzová kolonie.
O chudé se podle domovského zákona musely na své náklady postarat všechny obce – do svého připojení k Praze tedy samostatně i pražská předměstí a obce v okolí hlavního města. Trvalé starosti s ubytováním svých příslušníků vyřešila Vinoř ve 20. letech 20. století kromě stavby obec-ního chudobince také pronájmem části obecního pozemku naproti Ctěnickému háji na hranici s přezletickým katastrem za uznávací poplatek 20 Kčs ročně na postavení nouzových domků.
Dne 7. dubna roku 1985 někdo zapálil opuštěný domek pana Boreckého (čp. 296) o Velikonocíc. Nebylo tehdy co zachraňovat, protože již delší čas nebyl dům obýván, leda že – jak píše v kronice František Klifner – „zde přespal asociální element“. V týdnech následujících po požáru byla zbořena ještě stavení čp. 295 Kožených (dříve Štěpánkových) a čp. 321 Kalinových. Ostatně na všechny tyto tři opuštěné domy byly již dávno před požárem vydány výměry ke zbourání, čímž započala asanace nouzové kolonie u Ctěnického háje.
OTÁZKA 5: Nouzová kolonie byla sice v 80. letech asanována, její pozůstatky ale na místě najdete dodnes na zahradách dnešních domů. Projděte se na místě chudinského bydlení a napište, na které adrese je můžete dodnes vidět.
OTÁZKA 6: Do Vinoře se samozřejmě dostala i stavební novinka, zrozená v 60. letech minulého století, tedy „rodinný dům typu V“ Josefa Vaňka, lidově nazývaný „šumperák“. Ve Vinoři jich je nejméně 5, tak alespoň jeden najděte. Kde se nachází? (Nápověda: procházku směřujte do části Vinoře od Klenovské ulice směrem na Ctěnice.)
ÚNOR: VINOŘSKÁ CIHELNA
K vinořskému zámku patřila kromě mnoha pozemků, několika domů a statku také zámecká cihelna. Nacházela se v domě, kterému se později říkalo u Ottlů (dnes Mladoboleslavská 139). Z hlíny, která se těžila směrem na Ctěnice a Čakovice, se pálily velmi tvrdé a kvalitní cihly. Také je ještě na lec-jakých místech ve Vinoři uvidíme – s nápisy „Vinoř“
v několika variantách jsou naprosto nezaměni-telné. Cihelna byla zrušena v roce 1902, ale ještě v šedesátých letech byla v domě zmiňována zachovalá cihlářská pec.
V této cihelně probíhal první archeologický průzkum ve Vinoři. Při rozšiřování cihelny došlo k objevu kamenných střepů knovízské kultury, které od kopáčů přebíral archeolog Josef Antonín Jíra v letech 1897–1906, a do muzea pak spolu s keramikou odevzdal i depot předmětů z mladší doby bronzové.
OTÁZKA 3: Napište alespoň jedno místo, kde jste našli ony signované vinořské cihly.
OTÁZKA 4: Depot bronzových předmětů je uložen v Národním muzeu, ale nálezy kamenných nástrojů a nádob si můžeme prohlédnout v archeologické části vinořské expozice na zámku Ctěnice. V jedné vitríně této expozice, věnované pravěkým artefaktům, jsou uloženy nálezy nástrojů z doby kamenné. Jaký nástroj je v této vitríně označen číslem 6?
LEDEN: VINOŘ & NOVÁ VINOŘ
Ves Vinoř byla majetkem vyšehradské kapituly a jako první světský majitel vsi je zmiňován v roce 1358 bohatý pražský měšťan Reinbold Goldner. Držitelé vsi se pak střídali až do roku 1650, kdy Vinoř koupil Heřman Václav Czernin z Chudenic a Vinoř zůstala v držení rodu Czerninů až do roku 1918. Přestože bylo czerninské panství rozlehlé a mnoho okolních obcí bylo k Vinoři přifařeno, přiškoleno či jinak připojeno, neměla vinořská obec původně samostatnou správu a až do roku 1890 byla součástí spojených obcí Vinoř–Kbely–Satalice s jedním starostou. V roce 1788 josefínský katastr uvádí ve Vinoři 27 chalup, 9 statků, 1 kovárnu, mlýn, hospodu a 3 vrchnostenské budovy, v roce 1848 žilo ve Vinoři 666 obyvatel v 88 domech (k 1. 1. 2023 bylo ve Vinoři evidováno 4 163 obyvatel). Z pozemků, které byly po první světové válce zabaveny hraběti Otakaru Czerninovi, získala Vinoř svou část, a to především pozemky u Satalic. Ty byly rozparcelovány a v roce 1921 tu na pravé straně silnice z Vinoře povstala čtvrť zvaná „Nová Vinoř“. V roce 1925 čítala Nová Vinoř 50 domků s číslem popisným, v roce 1941 už jich bylo 160. O odtržení Nové Vinoře (a jejímu přičlenění k Satalicím) požádali její obyvatelé v roce 1945; došlo na to až 1. ledna 1950, kdy Vinoř v jediném dni přišla o 137 čísel popisných a 695 obyvatel.
OTÁZKA 1: Běžte se podívat, jak velkorysé ulice, pozemky a domy byly v Nové Vinoři vyprojektovány (v ohraničení ulic Vinořská – Trabantská – U Čističky – Bošínská). Na domě čp. 214/6 v ulici U Čističky uvidíte poslední dobový pozůstatek Nové Vinoře – původní číslo popisné. Jaké je to číslo?
OTÁZKA 2: K obci neodmyslitelně patří její oficiální symboly – ty má Vinoř překvapivě až od roku 1998. A vinořská vlajka je identická s vlajkou jednoho státu. Namalujte vlajku Vinoře a uveďte, který stát má stejnou vlajku.