Uplynulo 50 let od ostudné okupace naší republiky vojsky Varšavské smlouvy v čele s tehdejším Sovětským svazem. Vojska přišla na pozvání Komunistické strany Československa.  Následovala postupná normalizace, kdy naši lidé pod vedením Komunistické strany stříleli do našich lidí, kdy naši lidé špiclovali, udávali a trestali naše lidi.  Mnoho lidí bylo takto zničeno. Spolupracovníci tehdejší Státní bezpečnosti se v tom udávání předháněli a udávali každého, kdo se jim znelíbil, třeba jen tím, že byl úspěšnější, šikovnější, oblíbenější…

Po 50 letech jsem za Vinoř na Klárově položil kytičku a uctil památku studentky Marie Charouskové, která byla okupačními vojsky pozvanými KSČ zastřelena…

Účastnil jsem se i pietního koncertu na zcela zaplněném Václavském náměstí a byl jsem hrdý na to, že jsem tam potkal celou řadu Vinořáků. Je naší ostudou, že po padesáti letech řeční  u tehdy rozstříleného rozhlasu evidovaný spolupracovník a informátor StB, je ostudou, že příslušníci KSČ dnes spolu s ním prakticky řídí vládu, že jsou rozlezlí ve státních funkcích, a že celá řada aktivních udavačů a špiclů tehdejší státní bezpečnosti se bude ucházet o posty v podzimních komunálních volbách, a že celá řada nových špiclů a udavačů opět vzniká…

Srpen 1968 by neměl být zapomenut. Stejně jako potupná normalizace a chování lidí, kteří jí sloužili a podlézali. Čest a úcta všem obětem této zvůle a smutného období naší republiky.

Fr.švarc